Úvod do tématu

Před několika lety IFRAMIX uspořádal seminář s využitím on-line technologií, a protože ohlasy byly velmi pozitivní, rozhodli jsme se zorganizovat v průběhu tohoto roku několik webinářů, zejména se zaměřením na produkci mléka.

Rádi bychom vás pozvali na první blok třech webinářů, které se uskuteční v průběhu února až dubna, každý měsíc jeden. Témata, která jsme vybrali, se týkají výživy, managementu chovu a zdravotního stavu dojnic. Vzhledem k současné situaci s pracovní silou v zemědělství je stále více aktuální investice do robotického dojení. I to je součástí jedné z přednášek.

Pro tento blok webinářů naše pozvání přijali respektovaní odborníci Nigel Cook, University of Wisconsin-Madison a Sandra Godden, University of Minnesota.

Registrace

Cena jednoho webináře je 500 Kč bez DPH, při registraci celého bloku 3 webinářů získáváte slevu 20 %

Pro registraci na webinář klikněte na tlačítko "Registrace zde"

Na uvedeném odkazu stačí vybrat příslušný termín webináře, vložit do košíku a vyplnit objednávkový formulář. Po zaplacení registračního poplatku vám zašleme informační e-mail, přístupové údaje budou zaslány v den konání webináře.

Přednášející

Nigel B. Cook

BSc BVSc Cert. CHP DBR MRCVS

Nigel B. Cook je profesorem veterinární medicíny v živočišné výrobě na Wisconsinské univerzitě v Madisonu. Kromě přednášek provádí též výzkum a šíří osvětu v oblasti zlepšování welfare u dojného skotu. Je odborníkem na prevenci kulhání, komfort zvířat a modernizaci stájového prostředí.

Sandra Godden

DVM, DVSc

Sandra Godden je profesorkou na Katedře veterinární populační medicíny Minnesotské univerzity, kde se věnuje odborné výuce, aplikovanému výzkumu a terénní veterinární praxi u dojnic. Zabývá se zejména prevencí mastitid, managementem kolostra a odchovem zdravých telat.

Dotazy a odpovědi k webináři 4.2.2021 - odpovídá Nigel Cook

Jak hodnotíte možnost vakcinace zvířat (prevence) proti kulhání?
Existuje druh vakcíny, který se používá proti hnilobě paznehtů. Žádná jiná vakcína, která by významně ovlivňovala kulhání, však neexistuje. U dojného skotu se ale hniloba paznehtů příliš nevyskytuje, takže mi není známo žádné stádo, které by bylo takto vakcinované. Běžněji se tato vakcinace používá u masného skotu ve výkrmu.
Jaká je standardní potřeba písku na ks při tomto způsobu stlaní?
Podestýláme standardně 50 cm a více písku. Dostýlá se většinou 2x týdně. Průměrné množství odpovídá 23 kg na box denně. Boxy jsou čištěny při každém dojení a uhrabány alespoň 2-3x týdně.
Používá se čistý písek nebo je to směs písku a vápna?
Pouze písek.
Jsou druhy písku, které jsou vhodnější, nebo je to jedno, který použiji?
Ano, doporučujeme písek se sušinou >95 % a organickou složkou méně než 4 %. Druhy písku jsou rozděleny do kategorií podle velikosti částic. Obecně se doporučuje, aby písek nebyl ani příliš jemný, ani příliš hrubý.
Dále by mě zajímalo, jak často se přistýlá a jak často se písek čistí?
Písek přidáváme cca 2x týdně. Místa kontaminovaná hnojem a hrubými nečistotami čistíme při každém dojení. V případě, že je již písek zhutnělý a příliš kontaminovaný, odstraníme celou podestýlku. Toto se aplikuje každých 6-12 měsíců.
Má význam doplnit ventilátory zmlžováním?
Mlžení může být užitečné pro ochlazení vzduchu při zachování nízké vzdušné vlhkosti. Platí to pro horké suché klima.
V jednoduchosti a přirozenosti je krása, vše jasně vysvětleno. Iframix nezklamal ve vysoké úrovni svých seminářů a v dnešní těžké době našel ještě dost sil k jeho realizaci. Klobouk dolů a obdiv všem.
Děkuji.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat na mlžení ve stáji. Doporučujete spíše mlžení nebo sprchu? Dále v jakých intervalech a v jaké části stáje?
Mlžení k ochlazení vzduchu používáme v případě nižší vlhkosti vzduchu. Sprchování je přípustné v případě vysoké vlhkosti vzduchu. Oba způsoby jsou tedy užitečné, ale záleží na klimatických podmínkách, ve kterých je používáme. V našich podmínkách je v létě poměrně vysoká vzdušná vlhkost, takže 90 % farmářů využívá sprchy. Nastavení je individuální, ale obecně se začíná při 20˚C a sprchuje se každých 10 min na 1,5-2 min.
Jaké máte zkušenosti s použitím bílé skalice jako koupele pro dojnice?
Bílá skalice se v tomto případě příliš nepoužívá. Špatně se rozpouští a je nutné přidat okyselovadlo. Nefunguje tak dobře jako modrá skalice.
Doporučená koncentrace CuSO4 5 % je dostatečná? U nás je někdy doporučeno až 10 %. Jaký vliv má tato vyšší koncentrace na pazneht a jeho případné vytvrzení?
V našich podmínkách nepoužíváme více než 5 % roztok. Standardně používáme 2-3 % roztok s okyselovadlem a držíme se na pH 3.0. Tato koncentrace je již dostatečně antibakteriální. Vyšší koncentrace může mít vliv na vytvrzení paznehtu, avšak neslouží k prevenci DD.
Doporučil byste míchání formaldehydu a síranu Cu?
Ne. Je to zbytečné.
Především děkuji za přínosnou přednášku.
Děkuji.
Ohledně léčby lézí prstu je dle Vás lepší používání podkov nebo odlehčovacích řezů?
Je lepší používání podkov pro snížení tlaku na postižené místo.
Do jaké míry je vhodné stimulovat příjem krmiva přihrnováním a několikačetným zakládáním krmiva? Krátíme tím čas ležení?
Krávy reagují na 2-3 zakládání/přihrnování krmiva denně. Následující další přihrnování mají zanedbatelný efekt. Velký vliv na dobu ležení toto nemá.
Ako udržať čo najviac piesku v boxoch? Efektívne využitie piesku.
Stačí mít dobře konstruované boxy, tak aby se krávy mohly zvedat zcela přirozeně. Průměrná potřeba je 23 kg písku na box denně.
Mám otázku, opravdu se může modrá skalice dávat do studené vody a používat se 4-5 dní v týdnu? A to okyselení jsem zkusila před týdnem poprvé a měla jsem opravdu velký strach, abych nepoškodila kůži, měli jsme pH 3,5 ve stacionární vaně, po 300 ks to mělo už pět. Ale klíčová je pro mne ta teplota vody, jestli stačí třeba 5 stupňů celsia.
Teplá voda pomáhá snadněji rozpouštět měď. Ale stejně tak tomu činí i okyselovadlo i v chladnější vodě. Pokud se pH pohybuje nad hodnotou 3.0, k poškození kůže dojít nemůže. Roztok by se měl vyměnit při dosažení pH 5.0.
Jak je to s hygienou v postýlkách s gumovými matracemi, obzvláště mě zajímají muší larvy.
Krávy jsou na matracích více znečištěné, ale vliv na výskyt larev much nedokážu určit.

Dotazy a odpovědi k webináři 18.3.2021 - odpovídá Sandra Godden

V našich podmínkách jsou častější bezstelivové stáje, máte zkušenosti s kontaminacemi mléčné žlázy i z takovýchto farem?
Toto je velice obsáhlá otázka. Já jsem nestudovala systémy bezstelivové, takže asi musíte provést nějaké stěry z těch povrchů, na kterých krávy leží, a z těch provést kultivaci, ale já jsem se tomuto ve svém výzkumu nevěnovala, takže k tomu nemám úplně co říci.
Náš separát získávaný z digestátu bioplynové stanice má obsah sušiny asi 28 %. Ponecháváme jej na hromadě i několik týdnů a zastýláme. Vyhovuje nám to z důvodu menšího vyhrabávání dojnic z lože. Na povrchu hromady začnou asi za tři týdny růst malé houbičky. Máme se obávat možného negativního vlivu na mléčnou žlázu díky této aktivitě?
Pokud vím, tak ne. Vy mluvíte o systému kompostování s volnou statickou hromadou a ta hromada je pod střechou a je chráněna před deštěm a sněhem. Teoreticky tento systém může fungovat dobře. Nestudovala jsem jej úplně do hloubky, ale mám určité vzorky, které mi posílali z Minnesoty, kde používají tento systém, a tam ty hromady měli jeden až dva týdny (ne tři a více týdnů). Ještě to nestačilo, aby tam vyrostly ty houbičky, ale ten jeden až dva týdny může stačit a můžete si to otestovat tím, že si odeberete vzorky a necháte kultivovat v laboratoři. Ale ty houby jako takové by mi nedělaly starosti, spíše počty bakterií, takže udělat si bakteriální kultivaci a zjistit, kolik je tam koliformních bakterií a Klebsiella, především.
Má vliv délka skladování (zastřešené místo) separátu na počty bakterií? Je vhodné kombinovat řezanou slámu a separát? Je rizikem separát z bioplynové stanice, kde je navážena kejda z cizích chovů?
Kombinací separátu a slámy získáte průměrné vlastnosti těchto dvou komodit. Sláma je nižší naopak separát je vyšší, co se týče počtu bakterií, takže když je smíchát, tak dostanete průměrnou hodnotu počtu bakterií těchto dvou systémů. Může být vhodnější než 100 % separát, ale zase horší než 100 % slámy, takže to bude horší co do počtu bakterií.

Ano, může být rizikové převážet separát z jedné farmy do druhé, když na první farmě jsou specifické patogeny, mohou být přeneseny na druhou farmu i přes fermentovaný separát. Takže je to otázka biosekurity. Konkrétním příkladem onemocnění, na která bych si dala pozor a která se mohou přenášet tímto způsobem, je paratuberkulóza (Mycobacterium paratuberculosis) a nebo salmonela. Tyto patogeny se snadno přenášejí separátem. Pokud máte chov, který je prostý těchto onemocnění, tak nebudete chtít kupovat kejdu z těchto chovů, pouze pokud byste věděli, že je také prostý těchto onemocnění.

Vliv na délku skladování separátu. Pravděpodobně je potřeba dostatečná doba, proto to statické kompostování, pokud je to pod střechou, tak tu hromadu bych tam nechávala 1-2 týdny, aby tam prošel přirozený kompostovací proces. Jak už jsem říkala, nestudovala jsem to do hloubky, měla jsem několik vzorků z jedné farmy a vypadalo to slibně. Já bych doporučila skladovat ten materiál 1-2 týdny.
Jaký podíl recyklovaného písku se musí doplňovat při opakovaném praní z důvodu opotřebování částic (zmenšení vhodné velikosti)?
To je dobrá otázka. Systémem recyklace písku získáme 90 – 95 % toho původního písku, samozřejmě část se ztratí, zůstává někde v té laguně. Takže v určitých intervalech musíte doplňovat nový písek. Co se týče množství písku, na krávu je potřeba 23 kg písku na kus a den. A v systému recyklace 5-10 % se ztratí a po několika měsících musíte dokoupit aby vám to vycházelo těch 23 kg na krávu.
Hezký den, paní profesorko, ve vašich publikacích se věnujete problematice MAP – paratuberkulózy a managmentu jeho eliminace (telat, apod.). Byla pozornost věnována ve vašem výzkumu i problematice MAP?
Já jsem se nesetkala s MAP ve své studii, ale vím že v separátu dokáže toto mykobakterium být velmi dlouhou dobu.
Můžete říct několik slov k podestýlce z hlediska ekonomiky, nákladů na jednu dojnici?
Omlouvám se, ale nevím přesně, jaké jsou náklady. Bude to velice variabilní. Záleží, jaký typ podestýlky používáte, kde se geograficky nacházíte. Někdo má pískovnu v sousedství farmy, písek může být pro něho téměř zadarmo, kdežto na jiné farmě musí písek nakupovat a dovážet na dlouhou vzdálenost (obdobné to může být i u hoblin a slámy). Variabilní bude i cena materiálu v závislosti na konkrétním regionu. Já opravdu nemám ta průměrná čísla.
Zajímá nás, proč je sláma podle našich dojmů úplně v pozadí, když má největší podíl sušiny? Proč není doporučována, když bude kvalitní? Děkuji.
Já jsem se příliš nevěnovala ve své přednášce stlaní slámou, ale určitě ji doporučujeme, když je suchá, čistá, vysoce kvalitní. Kvalita slámy je důležitá, nechcete přece používat vlhkou, plesnivou, špinavou slámu. Kvalitní sláma se řadí k suchému stelivu, ale není tak dobrá jako písek, protože sláma obsahuje hodně organického materiálu (je organická hmota), takže v ní mohou snadno růst bakterie, kdežto písek má mnohem nižší podíl organické hmoty.

Dalším důvodem, proč jsem se na slámu nezaměřovala ve své přednášce, je, že na středozápadě ji používají pouze některé malé chovy a sláma patří k drahým komoditám. Velké chovy by musely nakupovat velké množství drahé slámy, to by pro ně nebylo ekonomické. Možná ty velké chovy používají slámou stlaný kotec na porodně nebo v rozdoji, ale běžně pro produkci slámu nenakupují, protože není dostupná za příznivou cenu.
Začínají se objevovat názory, že by se mělo ustupovat od vápnění slaměné podestýlky (z důvodu ochrany pokožky vemene). Jaký na to máte názor?
U nás vápnění moc chovů nepoužívá. V naší studii jsme jich mnoho neměli zahrnutých, ale určitě souhlasím s vámi. To vápno je hrubé, snadno se udusá, špatně vysychá. Osobně bych vápno nepoužívala.
Proč se nedoporučuje použití slámy, resp. řezané slámy v systému kompostované podestýlky, a naopak se preferuje použití dřevěných pilin nebo hoblin?
To je dobrá otázka. Důvod je takový, že pro řádné kompostování materiálu do něho musíte dostat určitý podíl vzduchu. V tom materiálu toho kyslíku nesmí být moc. Dále musí být správná rovnováha mezi kyslíkem a vlhkostí. Sláma je příliš načechraná, takže se z ní špatně dělá kompost. Hobliny (piliny) jsou dostatečně jemným materiálem. Právě v tom kompostovacím systému, který jsem popisovala, proorávají (čechrají) podestýlku každý den. Zůstává v nich optimální množství vzduchu pro proces kompostování. Pokud byste chtěli takto kompostovat slámu (v kotci), já bych to vůbec nečechrala, pouze bych tam přistýlala novou slámu, aby povrch zůstával suchý. Takže bych se, pokud v tom velkém stlaném boxu používáte slámu, vykašlala na kompostování, jenom bych tam přistýlala.
Hezký den, byla zkoumána mezi mikroorganismy i třeba prototéka (Prototheca)? Děkuji.
Ano, v té druhé velké studii jsme kultivovali i prototéka. Měli jsme vzorky ze 160 stájí a nikde nebyla prokázána.
Na jedné farmě, kde pracuji, se nejvíce objevují záněty u krav po otelení. Stele se slámou, která je skladovaná venku bez přístřešku. Mohlo by to být tímto?
Samozřejmě. Zde může být mnoho dalších příčin, o těch se taky zmíním. Pokud nemáte zastřešenou slámu, tak je vlhká, a tím i podestýlka pod kravami, což může způsobovat problémy. Opravdu by bylo dobré nějakým způsobem zastřešit místo pro skladování steliva. Čerstvě otelené krávy mají obecně vyšší počet somatických buněk než později v laktaci. Je to zčásti přirozené vzhledem k tomu, že dobíhá kolostrum. Pokud se jedná o intramamárni infekci - určení kultivací, tak je potřeba zjistit, odkud infekce pochází. Je pravděpodobné, že zdrojem je špinavá podestýlka, mokrá sláma, ale musíte mít taky na paměti, že je možné přenést infekci z předešlé laktace. Kráva mohla být špatně zasušená nebo nedostatečně přeléčená antibiotiky při zaprahování. Infekce patogeny mléčné žlázy perzistovala a ukázala se právě v následné laktaci. Může mít i subklinické infekce v průběhu stání na sucho. Když se taková kráva otelí, má vysoký počet somatických buněk i vyšší výskyt klinických mastitid. Je to samostatné téma, jak zabránit mastitidám u suchostojných krav - strukové zátky, antibiotická terapie při zaprahování, prostředí, kde suchostojné krávy jsou, včetně kvality podestýlky, ochrana krav před stresem, dobrá ventilace, správná výživa, zabránit přeskladnění. Lze použít vakcíny, třeba v Severní Americe jsou vakcíny konkrétně proti gram negativním koliformním původcům mastitid. Prostě je několik strategií, které můžete použít pro boj proti mastitidám po otelení.
Lze o něco líp ovlivnit sušinu podestýlky komerčními aditivy, třeba hlinitokřemičitany, když ovlivnění pH funguje pouze krátkodobě, z hlediska kontaminace patogeny?
Naše studie nepopisovaly ovlivnění sušiny, sledovali jsme pouze ovlivnění pH. Je možné že tato aditiva trochu zvýší sušinu. Myslím, že je potřeba více studií, abychom zjistili dopady na sušinu. Víme, že dopad na počty bakterií ovlivněním pH je krátkodobý. Pokud používáte aditiva do podestýlky, tak si v podstatě můžete udělat studii sami. Vezměte si vzorek podestýlky předtím, než jste na něj dali aditivum, a další vzorek za 12 hod. Poté změřte sušinu a zjistěte odpověď na vliv aditiva na sušinu.
Existují nějaké studie monitorující různé způsoby alkalizace podestýlky - různé typy, různě často?
Ano, studie byla součástí prezentace. Nejčastěji se používá hašené vápno. Je relativně levné v porovnání s komerčními produkty, ale i tyto zvyšují pH podestýlky. Například studie od Hogana měla 4 různá alkalizační aditiva. Všechna měla stejný efekt, který byl pouze krátkodobý – 24 hod. I my jsme dělali studii s těmito aditivy: 4 alkalizační a jedno okyselovací. Dospěli jsme ke stejnému výsledku, že jakýkoliv produkt účinkuje pouze jeden den. Takže pokud byste chtěli použít takovýto typ aditiva, museli byste ho používat každý den, abyste dosáhli dobrých výsledků. Otázkou ale zůstává, jestli je to ekonomicky výhodné.
Jaké jsou v USA poznatky o souvislostech krmení telat (jaloviček) nativním mlékem a onemocnění mléčné žlázy v dospělosti?
Já bych osobně krmila kvalitním nativním mlékem, je vysoce stravitelné, je po něm vysoká užitkovost, telata po něm dobře rostou, je to levnější než mléčné náhražky, ale pokud je mléko kontaminované, pokud počty bakterii jsou vysoké nebo tam dochází k množení bakterií, než mléko zkrmíte, pokud je mléko infikované, např. od paratuberkulozních krav, salmonelové infekce, mykoplazmata, pokud kráva vylučuje tyto patogeny do mléka, tak když podáváte neupravené nativní mléko, tak je to samozřejmě riziková faktor, takže u nás v chovech, kde je riziko infekce, doporučujeme pasterizace nativního mléka před zkrmením telatům, a tak přerušíte ten přenos toho onemocnění.
Jaký je výskyt mastitid při kompostované podestýlce?
Záleží na tom, jak dobře ten systém zvládáte, v průměru má kompostovaná podestýlka ve stelivovém boxu podobný výsledek jako ve volném boxu. Takže pokud kompostovaná podestýlka je příliš zhutněná, mokrá, pokud máte přeskladněný kotec, pokud to špatně zvládáte, tak se vám může zvýšit výskyt mastitid, ale pokud se o to dobře staráte a dobře to zvládáte, tak můžete mít velice dobré výsledky. Takže toto je v průměru dobrý systém, ale záleží na tom, jak to zvládáte.

Dotazy a odpovědi k webináři 8.4.2021 - odpovídá Nigel Cook

Jaká je průměrná doba návyku prvotelky na dojícího robota?
Dle zkušeností někteří farmáři doprovázejí prvotelky 2-3 týdny, jiní 2-3 dny. Vše závisí na uspořádání a konstrukci stájí, řízení chovu, jak učíme jalovice na branky atd. Obecné doporučení je doprovázení prvotelek cca 1 týden.
Jaká je reálná ekonomická návratnost v čase u robotického dojení proti konvenčnímu?
Nejsem specialista v ekonomice, takže přesně nevím. Je zřejmé, že ekonomická zátěž je vysoká, jedná se o drahé zařízení. Myslím, že je důležité dosáhnout užitkovost 40 kg mléka na kus a den z hlediska návratnosti investice. Průměr je mírně přes 30 kg mléka. Je ovšem nevyhnutelné dosáhnout vyšší užitkovost pro zajištění životaschopnosti těchto systémů.
Bylo zmíněno, že v systémech s volným pohybem dochází k větší spotřebě jádra v robotech. Co je příčinou? Rozlišuje se v USA nastavení dávky, která je předkládána zvířatům na krmný žlab v závislosti na tom, zda je na farmě volný nebo řízený pohyb? Proč?
V této oblasti jsou nezbytné adaptace z hlediska výživy zvířat. V konvenčních chovech se zaměřujeme na směsnou krmnou dávku TMR, ale u robotických stájí je jádro zvlášť, což je krok zpátky – individualizované krmení. Náklady na krmivo v tomto systému stoupají, kráva přijme víc jádra. S tím souvisí i případné častější metabolické potíže – acidóza, ketóza.
Zaměřujeme se proto spíš na konstrukci těchto systémů. Krmivo není tím lákadlem, ale samotná konstrukce. Je potřebné snížit množství krmiva v robotu a zaměřit se na parciální směsnou krmnou dávku, kterou předkládáme na žlab. Musíme optimalizovat příděl jádra v robotu, což je kritické obzvlášť v systémech s volným pohybem, a zároveň optimalizovat parciální směsnou krmnou dávku. Je důležité podporovat volný přístup krav ke krmnému žlabu a jeho dostatečnou velikost.
Jaký názor máte na robotické dojírny? Kdy je vhodnější použít tento typ dojení oproti dojení v robotech?
Kruhovými robotickými dojírnami jsem se zabýval před pár lety, myslel jsem si, že bychom vlastně nemuseli přestavovat stáje a umístili někam kruhovou dojírnu, která ale nebude manuální, ale robotická. Byla to katastrofa, opravdu to nefungovalo tak, jak by mělo. Bylo to mnohem horší než klasická kruhová dojírna, která nakonec nevyžaduje tolika pracovní síly. Robotická dojírna pracovní sílu vyžadovala, protože prostě občas padaly dojící stroje nebo ten robot je nedokázal správně na tu krávu nasadit, prostě bylo tam mnoho selhání, mnoho nepodojených krav. Lidská pracovní síla byla potřeba, aby hlídala, jestli jsou ty stroje správně nasazené. Vypadalo to velice slibně, realita je taková, že to není aktuálně životaschopný přístup. Doufám, že jednoho dne to nasazování dojících jednotek se zlepší a že to bude fungovat lépe. V současné době jsou robotické kruhové dojírny problematické. Kruhové dojírny jsou velice efektivní z hlediska lidské práce. Robotická kruhová dojírna s nadměrnou potřebou obsluhy nemá však z ekonomického hlediska moc velký přínos.
Existuje v USA nějaké obecné pravidlo, které udává, jak nastavit krmnou dávku, která je zvířatům předkládána na žlab?
Jsem spíše specialista na stáje, nejsem výživář, takže se této otázce asi trochu vyhnu. Z pohledu výživáře, který pracuje s těmito systémy, je vidět dost velká variabilita, tady se pořád učíme. Různí výživáři mají různé nápady, různé přístupy a já si nejsem vědom nějakých univerzálních pravidel nebo doporučení. Opravdu nejsem ten správný člověk, který by měl na tuto otázku odpovídat.
Dobrý den, jaké je přibližné procento brakování dojnic při zavedení robota z důvodu problémů návštěv robota a dojení?
To je velice dobrá otázka. Vypichuje určitý důležitý problém robotů, protože my z nich máme spoustu dat, spoustu údajů z jednotlivých čtvrtí krav, ale nemáme dobré záznamy brakovaných krav. Často ty stáje ani nejsou zapojeny do kontroly užitkovosti. Kontrola užitkovosti poskytuje spoustu standardizovaných záznamu i ohledně brakace, ale v robotických chovech to není ideální. Pro nás, když jsme dělali průzkumy, bylo obtížné získat dlouhodobě informace o nádoji na kus a den a také se dostat k údajům o brakaci krav. Myslím si, že je to nevýhodou robotických systémů. Farmy dost často nejsou zapojeny do uniformního systému kontroly užitkovosti, každá má svoje vlastní data a nemají porovnání s tím standardem. Vím, že některé krávy byly brakovány, ale nedostanu dostatek validních informací. My opravdu, co se týká robotických stájí, nemáme dostatečný přístup do celonárodního systému.
Dobrý den, jsou rozměry lehacího boxu v robotické stáji jiné než na klasické stáji? Děkuji za odpověď.
Ne, krávy jsou stejně velké, doporučené rozměry lehacích boxů jsou stejné jako u klasických stájí. Jediné úpravy v robotických stájích jsou rozměry chodeb, je důležité, aby opravdu tam mohly krávy volně procházet, pohybovat se v blízkosti robota. Rozměry těchto prostor jsou větší než v klasických chovech.
Dobrý den, rád bych se zeptal, jaký má robotické dojení vliv na počet somatických buněk a výskyt hyperkeratózy ve stádě? Děkuji.
Různé průzkumy ukazují, že somatické buňky jsou stejné jak v konvenčních chovech. My se snažíme sbírat tato data, ale je to pro nás obtížné, protože chovy nejsou velmi často zapojené do kontroly užitkovosti, nemají tyto informace. Dle mého názoru jsou vyšší počty somatických buněk v robotických stájích. Souvisí to s čištěním struků, s hygienou vemene. Samozřejmě jsou doporučení, pokyny, které vydávají výrobci nebo kterými se řídí. Pro umývání struků jsou třeba kartáčky, které lze upravit tak, aby lépe čistily hroty struků. Prioritou samozřejmě je, že kráva musí být čistá už v momentě, kdy vstupuje do robotu, protože žádný z těchto robotů si neporadí s hodně znečištěným vemenem. Opravdu je důležité, mít takovou podestýlku, takové ustájení, aby krávy zůstávaly čisté. Pak je samozřejmě důležitý mechanismus, jakým se čistí struky v robotu. Záznamy somatických buněk, klinických mastitid jsou velmi variabilní mezi jednotlivými chovy, takže je obtížné sbírat data a nějak to generalizovat. Myslím si, že je možné dosáhnout velmi vysokého standardu, vysoké kvality mléka v robotických systémech. Důležité je tady mít čisté krávy, vhodnou péči o podestýlku, správné nastavení robota pro čištění struků. Určitě existují chovy, kde je vysoký výskyt mastitid a dalších zdravotních problémů. Ve většině případů to začíná špatnou hygienou. Co se týká hyperkeratózy a lézí hrotů struku, tak je to zase různé. Podtlak bývá nastavený podobně jako v systémech klasického dojení. V některých našich chovech používali různé strukové nástavce, takže ty zkušenosti jsou. Hodně se tím zabývalo Lely. Myslím si, že je důležité nastavení podtlaku, typ strukového nástavce. Prostě to je potřeba upravit podle výskytu lézí hrotu struku. Viděl jsem spoustu chovů, kde toto opravdu nebyl problém, kde byl velmi dobrý stav struků.
Bylo by vhodné umístit větráky přímo nad robota, mohlo by to zvednout v letních měsících návštěvnost?
Doufám, že na těch obrázcích, co jsem vám ukazoval, bylo spoustu krav, které dlouhou dobu čekají před robotem. Tak tam právě si myslím, že bychom měli řešit chlazení zvířat, protože to je místo, kam vzduch neproudí. Byl tam jeden obrázek, kdy nad tím robotem byly dva ventilátory nakloněné dolů tak, aby vzduch hnaly přímo na krávy. Pak na dalším obrázku byly ventilátory naproti robotům. My jsme zjistili, že je důležité opravdu, aby v čekárně před robotem nebo v tom prostoru byl pohyb vzduchu. Takže použít různé ventilátory je dobré, ale nemusí nutně směr pohybu vzduchu v této oblasti být v souladu s pohybem ve směru se zbytkem stáje. Když máte tunelovou ventilaci ve stáji, tak klidně ty přídatné ventilátory mohou být umístěny tak, že ženou vzduch kolmo na směr pohybu vzduchu ve stáji. Můžete je umístit kolmo nebo přímo anebo naproti či na stranách, záleží na uspořádání.
Máte zkušenosti se systémem omývání končetin v robotech? Jaké roztoky používat, jak často? Může nahradit koupání?
Na farmách, které sledujeme nemáme žádný takový systém. V Evropě (Dánsku) tyto systémy mají. Jsou to takové mycí trysky, které jsou součástí robota, ty omyjí končetiny. Končetiny se omývají, když je nasazený dojící stroj, takže nedochází k tomu, že špína z končetin stříká na vemeno. Když se používá jenom voda, tak to nestačí. Ty krávy, které trpí už nějakým onemocněním končetin, musíme stejně vykoupat v dezinfekčním roztoku. Viděl jsem systémy omývání končetin s dezinfekcí v Evropě, ale nemám s tím osobní zkušenost. V USA jsou převážně koupací vany v blízkosti robotů. Aby koupele končetin byly provedeny dostatečně. Do budoucna se jedná o zajímavou věc ke zkoumání.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli koupání končetin ve vanách je umístěno před, anebo za robota a jaká koncentrace roztoku se používá, jelikož formaldehyd silně čpí.
To je dobrá otázka. Já jsem pro to, aby zde byla možnost třídění krávy do dezinfekční vany. Takže vlastně až za robotem. Ta kráva vyleze z robotu a může jít buďto do dezinfekční vany, anebo dál. Když by byla vana před robotem, tak by se vlastně zpomalil vstup krav do robotu. Takže vana až za robotem a může kráva projít buď teda tou vanou, anebo jít ke krmnému žlabu. Takže pro mě opravdu za robotem, to je optimální umístění.
Co se týká formalínu, tak se doporučuje koncentrace 2-3 %, určitě ne více než 4 %. Formaldehyd je karcinogen. Takže my si musíme dát pozor, abychom nepoužili příliš vysokou koncentraci, může i spálit paznehty, takže opravdu musíme dát pozor, aby ta koncentrace nebyla nadměrná. 2-4 %, více nepoužíváme nebo by se aspoň nemělo.

Kdo jsme

Již od roku 1997 působí IFRAMIX v oblasti technického poradenství ve výživě a chovu hospodářských zvířat.

Spolupracujeme s předními výrobci krmiv, s mnoha špičkovými chovy v České republice, na Slovensku i v Polsku a jsme k dispozici i drobným farmářům.

Klademe důraz na welfare zvířat a ekonomiku chovu.

Kontakty

Registrace

Jana Janková

+420 739 277 092 iframix@iframix.cz

Registrujte si termín webináře zde: https://eshop.iframix.cz/webinar/

Garant webinářů

Pavel Hladký

+420 731 171 179 phladky@iframix.cz

obchodní a technický ředitel – skot a malí přežvýkavci

IFRAMIX, s.r.o

www.iframix.cz

+420 739 777 444 iframix@iframix.cz

Litvínovská 609/3, 190 00 Praha 9 – Prosek