Existuje druh vakcíny, který se používá proti hnilobě paznehtů. Žádná jiná vakcína, která by významně ovlivňovala kulhání, však neexistuje. U dojného skotu se ale hniloba paznehtů příliš nevyskytuje, takže mi není známo žádné stádo, které by bylo takto vakcinované. Běžněji se tato vakcinace používá u masného skotu ve výkrmu.

Podestýláme standardně 50 cm a více písku. Dostýlá se většinou 2x týdně. Průměrné množství odpovídá 23 kg na box denně. Boxy jsou čištěny při každém dojení a uhrabány alespoň 2-3x týdně.

Pouze písek.

Ano, doporučujeme písek se sušinou >95 % a organickou složkou méně než 4 %. Druhy písku jsou rozděleny do kategorií podle velikosti částic. Obecně se doporučuje, aby písek nebyl ani příliš jemný, ani příliš hrubý.

Písek přidáváme cca 2x týdně. Místa kontaminovaná hnojem a hrubými nečistotami čistíme při každém dojení. V případě, že je již písek zhutnělý a příliš kontaminovaný, odstraníme celou podestýlku. Toto se aplikuje každých 6-12 měsíců.

Mlžení může být užitečné pro ochlazení vzduchu při zachování nízké vzdušné vlhkosti. Platí to pro horké suché klima.

Děkuji.

Mlžení k ochlazení vzduchu používáme v případě nižší vlhkosti vzduchu. Sprchování je přípustné v případě vysoké vlhkosti vzduchu. Oba způsoby jsou tedy užitečné, ale záleží na klimatických podmínkách, ve kterých je používáme. V našich podmínkách je v létě poměrně vysoká vzdušná vlhkost, takže 90 % farmářů využívá sprchy. Nastavení je individuální, ale obecně se začíná při 20˚C a sprchuje se každých 10 min na 1,5-2 min.

Bílá skalice se v tomto případě příliš nepoužívá. Špatně se rozpouští a je nutné přidat okyselovadlo. Nefunguje tak dobře jako modrá skalice.

V našich podmínkách nepoužíváme více než 5 % roztok. Standardně používáme 2-3 % roztok s okyselovadlem a držíme se na pH 3.0. Tato koncentrace je již dostatečně antibakteriální. Vyšší koncentrace může mít vliv na vytvrzení paznehtu, avšak neslouží k prevenci DD.

Ne. Je to zbytečné.

Děkuji.

Je lepší používání podkov pro snížení tlaku na postižené místo.

Krávy reagují na 2-3 zakládání/přihrnování krmiva denně. Následující další přihrnování mají zanedbatelný efekt. Velký vliv na dobu ležení toto nemá.

Stačí mít dobře konstruované boxy, tak aby se krávy mohly zvedat zcela přirozeně. Průměrná potřeba je 23 kg písku na box denně.

Teplá voda pomáhá snadněji rozpouštět měď. Ale stejně tak tomu činí i okyselovadlo i v chladnější vodě. Pokud se pH pohybuje nad hodnotou 3.0, k poškození kůže dojít nemůže. Roztok by se měl vyměnit při dosažení pH 5.0.

Krávy jsou na matracích více znečištěné, ale vliv na výskyt larev much nedokážu určit.

Toto je velice obsáhlá otázka. Já jsem nestudovala systémy bezstelivové, takže asi musíte provést nějaké stěry z těch povrchů, na kterých krávy leží, a z těch provést kultivaci, ale já jsem se tomuto ve svém výzkumu nevěnovala, takže k tomu nemám úplně co říci.

Pokud vím, tak ne. Vy mluvíte o systému kompostování s volnou statickou hromadou a ta hromada je pod střechou a je chráněna před deštěm a sněhem. Teoreticky tento systém může fungovat dobře. Nestudovala jsem jej úplně do hloubky, ale mám určité vzorky, které mi posílali z Minnesoty, kde používají tento systém, a tam ty hromady měli jeden až dva týdny (ne tři a více týdnů). Ještě to nestačilo, aby tam vyrostly ty houbičky, ale ten jeden až dva týdny může stačit a můžete si to otestovat tím, že si odeberete vzorky a necháte kultivovat v laboratoři. Ale ty houby jako takové by mi nedělaly starosti, spíše počty bakterií, takže udělat si bakteriální kultivaci a zjistit, kolik je tam koliformních bakterií a Klebsiella, především.

Kombinací separátu a slámy získáte průměrné vlastnosti těchto dvou komodit. Sláma je nižší naopak separát je vyšší, co se týče počtu bakterií, takže když je smíchát, tak dostanete průměrnou hodnotu počtu bakterií těchto dvou systémů. Může být vhodnější než 100 % separát, ale zase horší než 100 % slámy, takže to bude horší co do počtu bakterií.

Ano, může být rizikové převážet separát z jedné farmy do druhé, když na první farmě jsou specifické patogeny, mohou být přeneseny na druhou farmu i přes fermentovaný separát. Takže je to otázka biosekurity. Konkrétním příkladem onemocnění, na která bych si dala pozor a která se mohou přenášet tímto způsobem, je paratuberkulóza (Mycobacterium paratuberculosis) a nebo salmonela. Tyto patogeny se snadno přenášejí separátem. Pokud máte chov, který je prostý těchto onemocnění, tak nebudete chtít kupovat kejdu z těchto chovů, pouze pokud byste věděli, že je také prostý těchto onemocnění.

Vliv na délku skladování separátu. Pravděpodobně je potřeba dostatečná doba, proto to statické kompostování, pokud je to pod střechou, tak tu hromadu bych tam nechávala 1-2 týdny, aby tam prošel přirozený kompostovací proces. Jak už jsem říkala, nestudovala jsem to do hloubky, měla jsem několik vzorků z jedné farmy a vypadalo to slibně. Já bych doporučila skladovat ten materiál 1-2 týdny.

To je dobrá otázka. Systémem recyklace písku získáme 90 – 95 % toho původního písku, samozřejmě část se ztratí, zůstává někde v té laguně. Takže v určitých intervalech musíte doplňovat nový písek. Co se týče množství písku, na krávu je potřeba 23 kg písku na kus a den. A v systému recyklace 5-10 % se ztratí a po několika měsících musíte dokoupit aby vám to vycházelo těch 23 kg na krávu.

Já jsem se nesetkala s MAP ve své studii, ale vím že v separátu dokáže toto mykobakterium být velmi dlouhou dobu.

Omlouvám se, ale nevím přesně, jaké jsou náklady. Bude to velice variabilní. Záleží, jaký typ podestýlky používáte, kde se geograficky nacházíte. Někdo má pískovnu v sousedství farmy, písek může být pro něho téměř zadarmo, kdežto na jiné farmě musí písek nakupovat a dovážet na dlouhou vzdálenost (obdobné to může být i u hoblin a slámy). Variabilní bude i cena materiálu v závislosti na konkrétním regionu. Já opravdu nemám ta průměrná čísla.

Já jsem se příliš nevěnovala ve své přednášce stlaní slámou, ale určitě ji doporučujeme, když je suchá, čistá, vysoce kvalitní. Kvalita slámy je důležitá, nechcete přece používat vlhkou, plesnivou, špinavou slámu. Kvalitní sláma se řadí k suchému stelivu, ale není tak dobrá jako písek, protože sláma obsahuje hodně organického materiálu (je organická hmota), takže v ní mohou snadno růst bakterie, kdežto písek má mnohem nižší podíl organické hmoty.

Dalším důvodem, proč jsem se na slámu nezaměřovala ve své přednášce, je, že na středozápadě ji používají pouze některé malé chovy a sláma patří k drahým komoditám. Velké chovy by musely nakupovat velké množství drahé slámy, to by pro ně nebylo ekonomické. Možná ty velké chovy používají slámou stlaný kotec na porodně nebo v rozdoji, ale běžně pro produkci slámu nenakupují, protože není dostupná za příznivou cenu.

U nás vápnění moc chovů nepoužívá. V naší studii jsme jich mnoho neměli zahrnutých, ale určitě souhlasím s vámi. To vápno je hrubé, snadno se udusá, špatně vysychá. Osobně bych vápno nepoužívala.

To je dobrá otázka. Důvod je takový, že pro řádné kompostování materiálu do něho musíte dostat určitý podíl vzduchu. V tom materiálu toho kyslíku nesmí být moc. Dále musí být správná rovnováha mezi kyslíkem a vlhkostí. Sláma je příliš načechraná, takže se z ní špatně dělá kompost. Hobliny (piliny) jsou dostatečně jemným materiálem. Právě v tom kompostovacím systému, který jsem popisovala, proorávají (čechrají) podestýlku každý den. Zůstává v nich optimální množství vzduchu pro proces kompostování. Pokud byste chtěli takto kompostovat slámu (v kotci), já bych to vůbec nečechrala, pouze bych tam přistýlala novou slámu, aby povrch zůstával suchý. Takže bych se, pokud v tom velkém stlaném boxu používáte slámu, vykašlala na kompostování, jenom bych tam přistýlala.

Ano, v té druhé velké studii jsme kultivovali i prototéka. Měli jsme vzorky ze 160 stájí a nikde nebyla prokázána.

Samozřejmě. Zde může být mnoho dalších příčin, o těch se taky zmíním. Pokud nemáte zastřešenou slámu, tak je vlhká, a tím i podestýlka pod kravami, což může způsobovat problémy. Opravdu by bylo dobré nějakým způsobem zastřešit místo pro skladování steliva. Čerstvě otelené krávy mají obecně vyšší počet somatických buněk než později v laktaci. Je to zčásti přirozené vzhledem k tomu, že dobíhá kolostrum. Pokud se jedná o intramamárni infekci - určení kultivací, tak je potřeba zjistit, odkud infekce pochází. Je pravděpodobné, že zdrojem je špinavá podestýlka, mokrá sláma, ale musíte mít taky na paměti, že je možné přenést infekci z předešlé laktace. Kráva mohla být špatně zasušená nebo nedostatečně přeléčená antibiotiky při zaprahování. Infekce patogeny mléčné žlázy perzistovala a ukázala se právě v následné laktaci. Může mít i subklinické infekce v průběhu stání na sucho. Když se taková kráva otelí, má vysoký počet somatických buněk i vyšší výskyt klinických mastitid. Je to samostatné téma, jak zabránit mastitidám u suchostojných krav - strukové zátky, antibiotická terapie při zaprahování, prostředí, kde suchostojné krávy jsou, včetně kvality podestýlky, ochrana krav před stresem, dobrá ventilace, správná výživa, zabránit přeskladnění. Lze použít vakcíny, třeba v Severní Americe jsou vakcíny konkrétně proti gram negativním koliformním původcům mastitid. Prostě je několik strategií, které můžete použít pro boj proti mastitidám po otelení.

Naše studie nepopisovaly ovlivnění sušiny, sledovali jsme pouze ovlivnění pH. Je možné že tato aditiva trochu zvýší sušinu. Myslím, že je potřeba více studií, abychom zjistili dopady na sušinu. Víme, že dopad na počty bakterií ovlivněním pH je krátkodobý. Pokud používáte aditiva do podestýlky, tak si v podstatě můžete udělat studii sami. Vezměte si vzorek podestýlky předtím, než jste na něj dali aditivum, a další vzorek za 12 hod. Poté změřte sušinu a zjistěte odpověď na vliv aditiva na sušinu.

Ano, studie byla součástí prezentace. Nejčastěji se používá hašené vápno. Je relativně levné v porovnání s komerčními produkty, ale i tyto zvyšují pH podestýlky. Například studie od Hogana měla 4 různá alkalizační aditiva. Všechna měla stejný efekt, který byl pouze krátkodobý – 24 hod. I my jsme dělali studii s těmito aditivy: 4 alkalizační a jedno okyselovací. Dospěli jsme ke stejnému výsledku, že jakýkoliv produkt účinkuje pouze jeden den. Takže pokud byste chtěli použít takovýto typ aditiva, museli byste ho používat každý den, abyste dosáhli dobrých výsledků. Otázkou ale zůstává, jestli je to ekonomicky výhodné.

Já bych osobně krmila kvalitním nativním mlékem, je vysoce stravitelné, je po něm vysoká užitkovost, telata po něm dobře rostou, je to levnější než mléčné náhražky, ale pokud je mléko kontaminované, pokud počty bakterii jsou vysoké nebo tam dochází k množení bakterií, než mléko zkrmíte, pokud je mléko infikované, např. od paratuberkulozních krav, salmonelové infekce, mykoplazmata, pokud kráva vylučuje tyto patogeny do mléka, tak když podáváte neupravené nativní mléko, tak je to samozřejmě riziková faktor, takže u nás v chovech, kde je riziko infekce, doporučujeme pasterizace nativního mléka před zkrmením telatům, a tak přerušíte ten přenos toho onemocnění.

Záleží na tom, jak dobře ten systém zvládáte, v průměru má kompostovaná podestýlka ve stelivovém boxu podobný výsledek jako ve volném boxu. Takže pokud kompostovaná podestýlka je příliš zhutněná, mokrá, pokud máte přeskladněný kotec, pokud to špatně zvládáte, tak se vám může zvýšit výskyt mastitid, ale pokud se o to dobře staráte a dobře to zvládáte, tak můžete mít velice dobré výsledky. Takže toto je v průměru dobrý systém, ale záleží na tom, jak to zvládáte.

Dle zkušeností někteří farmáři doprovázejí prvotelky 2-3 týdny, jiní 2-3 dny. Vše závisí na uspořádání a konstrukci stájí, řízení chovu, jak učíme jalovice na branky atd. Obecné doporučení je doprovázení prvotelek cca 1 týden.

Nejsem specialista v ekonomice, takže přesně nevím. Je zřejmé, že ekonomická zátěž je vysoká, jedná se o drahé zařízení. Myslím, že je důležité dosáhnout užitkovost 40 kg mléka na kus a den z hlediska návratnosti investice. Průměr je mírně přes 30 kg mléka. Je ovšem nevyhnutelné dosáhnout vyšší užitkovost pro zajištění životaschopnosti těchto systémů.

V této oblasti jsou nezbytné adaptace z hlediska výživy zvířat. V konvenčních chovech se zaměřujeme na směsnou krmnou dávku TMR, ale u robotických stájí je jádro zvlášť, což je krok zpátky – individualizované krmení. Náklady na krmivo v tomto systému stoupají, kráva přijme víc jádra. S tím souvisí i případné častější metabolické potíže – acidóza, ketóza.
Zaměřujeme se proto spíš na konstrukci těchto systémů. Krmivo není tím lákadlem, ale samotná konstrukce. Je potřebné snížit množství krmiva v robotu a zaměřit se na parciální směsnou krmnou dávku, kterou předkládáme na žlab. Musíme optimalizovat příděl jádra v robotu, což je kritické obzvlášť v systémech s volným pohybem, a zároveň optimalizovat parciální směsnou krmnou dávku. Je důležité podporovat volný přístup krav ke krmnému žlabu a jeho dostatečnou velikost.

Kruhovými robotickými dojírnami jsem se zabýval před pár lety, myslel jsem si, že bychom vlastně nemuseli přestavovat stáje a umístili někam kruhovou dojírnu, která ale nebude manuální, ale robotická. Byla to katastrofa, opravdu to nefungovalo tak, jak by mělo. Bylo to mnohem horší než klasická kruhová dojírna, která nakonec nevyžaduje tolika pracovní síly. Robotická dojírna pracovní sílu vyžadovala, protože prostě občas padaly dojící stroje nebo ten robot je nedokázal správně na tu krávu nasadit, prostě bylo tam mnoho selhání, mnoho nepodojených krav. Lidská pracovní síla byla potřeba, aby hlídala, jestli jsou ty stroje správně nasazené. Vypadalo to velice slibně, realita je taková, že to není aktuálně životaschopný přístup. Doufám, že jednoho dne to nasazování dojících jednotek se zlepší a že to bude fungovat lépe. V současné době jsou robotické kruhové dojírny problematické. Kruhové dojírny jsou velice efektivní z hlediska lidské práce. Robotická kruhová dojírna s nadměrnou potřebou obsluhy nemá však z ekonomického hlediska moc velký přínos.

Jsem spíše specialista na stáje, nejsem výživář, takže se této otázce asi trochu vyhnu. Z pohledu výživáře, který pracuje s těmito systémy, je vidět dost velká variabilita, tady se pořád učíme. Různí výživáři mají různé nápady, různé přístupy a já si nejsem vědom nějakých univerzálních pravidel nebo doporučení. Opravdu nejsem ten správný člověk, který by měl na tuto otázku odpovídat.

To je velice dobrá otázka. Vypichuje určitý důležitý problém robotů, protože my z nich máme spoustu dat, spoustu údajů z jednotlivých čtvrtí krav, ale nemáme dobré záznamy brakovaných krav. Často ty stáje ani nejsou zapojeny do kontroly užitkovosti. Kontrola užitkovosti poskytuje spoustu standardizovaných záznamu i ohledně brakace, ale v robotických chovech to není ideální. Pro nás, když jsme dělali průzkumy, bylo obtížné získat dlouhodobě informace o nádoji na kus a den a také se dostat k údajům o brakaci krav. Myslím si, že je to nevýhodou robotických systémů. Farmy dost často nejsou zapojeny do uniformního systému kontroly užitkovosti, každá má svoje vlastní data a nemají porovnání s tím standardem. Vím, že některé krávy byly brakovány, ale nedostanu dostatek validních informací. My opravdu, co se týká robotických stájí, nemáme dostatečný přístup do celonárodního systému.

Ne, krávy jsou stejně velké, doporučené rozměry lehacích boxů jsou stejné jako u klasických stájí. Jediné úpravy v robotických stájích jsou rozměry chodeb, je důležité, aby opravdu tam mohly krávy volně procházet, pohybovat se v blízkosti robota. Rozměry těchto prostor jsou větší než v klasických chovech.

Různé průzkumy ukazují, že somatické buňky jsou stejné jak v konvenčních chovech. My se snažíme sbírat tato data, ale je to pro nás obtížné, protože chovy nejsou velmi často zapojené do kontroly užitkovosti, nemají tyto informace. Dle mého názoru jsou vyšší počty somatických buněk v robotických stájích. Souvisí to s čištěním struků, s hygienou vemene. Samozřejmě jsou doporučení, pokyny, které vydávají výrobci nebo kterými se řídí. Pro umývání struků jsou třeba kartáčky, které lze upravit tak, aby lépe čistily hroty struků. Prioritou samozřejmě je, že kráva musí být čistá už v momentě, kdy vstupuje do robotu, protože žádný z těchto robotů si neporadí s hodně znečištěným vemenem. Opravdu je důležité, mít takovou podestýlku, takové ustájení, aby krávy zůstávaly čisté. Pak je samozřejmě důležitý mechanismus, jakým se čistí struky v robotu. Záznamy somatických buněk, klinických mastitid jsou velmi variabilní mezi jednotlivými chovy, takže je obtížné sbírat data a nějak to generalizovat. Myslím si, že je možné dosáhnout velmi vysokého standardu, vysoké kvality mléka v robotických systémech. Důležité je tady mít čisté krávy, vhodnou péči o podestýlku, správné nastavení robota pro čištění struků. Určitě existují chovy, kde je vysoký výskyt mastitid a dalších zdravotních problémů. Ve většině případů to začíná špatnou hygienou. Co se týká hyperkeratózy a lézí hrotů struku, tak je to zase různé. Podtlak bývá nastavený podobně jako v systémech klasického dojení. V některých našich chovech používali různé strukové nástavce, takže ty zkušenosti jsou. Hodně se tím zabývalo Lely. Myslím si, že je důležité nastavení podtlaku, typ strukového nástavce. Prostě to je potřeba upravit podle výskytu lézí hrotu struku. Viděl jsem spoustu chovů, kde toto opravdu nebyl problém, kde byl velmi dobrý stav struků.

Doufám, že na těch obrázcích, co jsem vám ukazoval, bylo spoustu krav, které dlouhou dobu čekají před robotem. Tak tam právě si myslím, že bychom měli řešit chlazení zvířat, protože to je místo, kam vzduch neproudí. Byl tam jeden obrázek, kdy nad tím robotem byly dva ventilátory nakloněné dolů tak, aby vzduch hnaly přímo na krávy. Pak na dalším obrázku byly ventilátory naproti robotům. My jsme zjistili, že je důležité opravdu, aby v čekárně před robotem nebo v tom prostoru byl pohyb vzduchu. Takže použít různé ventilátory je dobré, ale nemusí nutně směr pohybu vzduchu v této oblasti být v souladu s pohybem ve směru se zbytkem stáje. Když máte tunelovou ventilaci ve stáji, tak klidně ty přídatné ventilátory mohou být umístěny tak, že ženou vzduch kolmo na směr pohybu vzduchu ve stáji. Můžete je umístit kolmo nebo přímo anebo naproti či na stranách, záleží na uspořádání.

Na farmách, které sledujeme nemáme žádný takový systém. V Evropě (Dánsku) tyto systémy mají. Jsou to takové mycí trysky, které jsou součástí robota, ty omyjí končetiny. Končetiny se omývají, když je nasazený dojící stroj, takže nedochází k tomu, že špína z končetin stříká na vemeno. Když se používá jenom voda, tak to nestačí. Ty krávy, které trpí už nějakým onemocněním končetin, musíme stejně vykoupat v dezinfekčním roztoku. Viděl jsem systémy omývání končetin s dezinfekcí v Evropě, ale nemám s tím osobní zkušenost. V USA jsou převážně koupací vany v blízkosti robotů. Aby koupele končetin byly provedeny dostatečně. Do budoucna se jedná o zajímavou věc ke zkoumání.

To je dobrá otázka. Já jsem pro to, aby zde byla možnost třídění krávy do dezinfekční vany. Takže vlastně až za robotem. Ta kráva vyleze z robotu a může jít buďto do dezinfekční vany, anebo dál. Když by byla vana před robotem, tak by se vlastně zpomalil vstup krav do robotu. Takže vana až za robotem a může kráva projít buď teda tou vanou, anebo jít ke krmnému žlabu. Takže pro mě opravdu za robotem, to je optimální umístění.
Co se týká formalínu, tak se doporučuje koncentrace 2-3 %, určitě ne více než 4 %. Formaldehyd je karcinogen. Takže my si musíme dát pozor, abychom nepoužili příliš vysokou koncentraci, může i spálit paznehty, takže opravdu musíme dát pozor, aby ta koncentrace nebyla nadměrná. 2-4 %, více nepoužíváme nebo by se aspoň nemělo.